Jiří T.Kotalík: Obnova sloupu

Vážení zastupitelé Hlavního města Prahy,

dovoluji si Vás oslovit v souvislosti s jedním bodem programu lednové schůze zastupitelstva, kterým je obnova mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.
Jsem historik umění a památkář, emeritní rektor AVU, emeritní Generální ředitel NPÚ, současný předseda její Vědecké rady, člen komise Ministra kultury pro památkovou péči a člen Rady ministra kultury pro vědu, výzkum a vývoj. Pracoval jsem i v pozici předsedy Odborné pracovní skupiny pro revitalizaci staroměstského náměstí a okolí,která připravila závěrečné doporučující stanovisko k obnově sloupu pro Radu i Zastupitelstvo HMP.
K tématu jsem se vyjadřoval opakovaně, naposledy v obšírném stanovisku zaslaném v červenci 2019 primátorovi, náměstkovi primátora a radní pro kulturu. Nevím, jak obdobná stanoviska kolují směrem k zastupitelům . nicméně pro klid svého svědomí si Vás ještě jednou dovoluji oslovit pasáží , které sumarizuje důvody obnovy sloupu . Zvažte je, prosím.

Sumarizace důvodů k obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí:

• reflexe historické situace – náprava chyby
• urbanistický a městotvorný význam sloupu v kontextu náměstí jako NPÚ
• obnova středobodu, těžiště náměstí
• připomínka významné barokní památky v kontextu veřejného prostoru
• doklad obnovy veřejného prostoru a důstojné úpravy místa mnoha historických událostí se statutem Národní kulturní památky
• obnova kultovního místa – viz. Mariánská legie
• zachování paměti národa
• obnova funkce gnómónu a slunečních hodin
• náprava barbarského vandalství vydávaného za revoluční čin -nebyl zničen z moci úřední a institucionální, skupinou občanů a nechť je zase skupinou občanů obnoven – stačí to umožnit a převzít dílo jako dar ( koneckonců v této věci existuje smlouva mezi sdružením a městem)
• respekt k sumě spousta seriozní práce, kterou spontánně odvedly občanští aktivisté při vzniku repliky a přípravě obnovy . Bylo splněno všech 5 památkářských podminek, utraceno xy miliony, dílo vyrobeno ve standardní kvalitně. Takových sloupů máme po celé republice desítky a stovky- v Praze jich bylo svého času 12.

Jít cestou rekonstrukce je z hlediska památkové metodiky ne zcela běžné,ale možné možné a přípustné. V zahraničí se takto se sochařskými díly pracuje běžně. V případě staroměstského sloupu však nepůjde v zhledem ke stavu zachování.o kopii , ale o moderní repliku. , Od soch andělů na balustrádě bylo vzhledem ke stavu originálů upuštěno resp.památkáři nebyla povolena. Zhotovitelé vždy mluvili o obnově sloup(architektonická část a socha madony ) a nikolv o rekonstrukci či kopii, ale o volnou repliku.

Tento přístup je v metodice památkové péče naprosto obvyklý- např. madona na Hradčanském sloupu je dílem Ludvíka Wurzela již z roku 1895. Po roce 1990 byly takto obnoveny mariánské a morové sloupy v Ostravě, Sokolově, Chomutově či Nejdku.

Hlavním důvodem obnovy je urbanistická a městotvorná rehabilitace veřejného prostoru. Zbudování sloupu může být přirozeným regulátorem provozu na náměstí důležitým prvním krokem ke změně jeho dnešního stavu, které dnes působí jako překomercionalizované a jeho stav je nedůstojným a dlouhodobě neudržitelným provizoriem ( dalšími možnými kroky je obnova Krocínoivy kašny, obnova radnice, úprava dláždění,mobiliáře a chybějícího sociálního zázemí, případně důstojné připomenutí popravy 27 českých pánů).

Jde o můj osobní názor , respektuji názory proti, ale po hlubší úvaze, s chladnou hlavou, bez emocí a předpojatostí doporučuji obnovu, která je podle mého názoru možná a žádoucí. Opírám se o racionální analýzu možností a potřeb města na základě objektivní znalosti stavu věci a střízlivého hodnocení budoucnosti. Porozumění mým argumentům ovšem předpokládá schopnost naslouchat a projevit určitou velkorysost, toleranci a pochopení. To již ovlivnit nedokážu.

Jde o veřejný zájem na rehabilitaci hlavního historického náměstí Prahy. A stále by mělo pro volené zástupce platit heslo Salus res publicae suprema lex- Veřejné blaho je zákon nejvyšší .Skutečnost, že památkové hodnoty nebudou dotčeny a že jde o veřejný zájem (tím ochrana kulturního dědictví je) potvrdilo souhlasné stanovisko obou orgánů památkové péče. Nepochybuji o tom, že sloup bude k ozdobě a užitku městu, jeho obyvatel i návštěvníků.

Neobnovujeme sloup, obnovením volné repliky sloupu rehabilitujeme místo jako veřejný prostor.

Děkuji za pozornost
Jiří T. Kotalík – naposledy upraveno 9.1.2020