Duchovní střed Evropy – Dějiny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí 1650-2020

Autoři: Petr Blažek a Vojtěch Pokorný
Vydává: muzeum Karlova mostu

O knize

Hlavním tématem nové knihy jsou historické události spojené se vznikem, existencí, stržením a obnovením Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Postaven byl císařem Ferdinandem III. jako poděkování Panně Marii za obranu Prahy před Švédy v roce 1648 a ukončení prvního celoevropského válečného konfliktu. Autoři nevnímají tuto barokní památku pouze jako mimořádné umělecké a urbanistické dílo Jana Jiřího Bendla, ale také jako významný kulturní symbol. Jeho prostřednictvím se dotýkají řady dalších témat, mezi něž patří dobové spory o smysl a výklad českých dějin, role barokního umění, vztah státu a církve, husitský a bělohorský mýtus či náboženské spory. Autoři rovněž osvětlují často tradované mýty, které souvisejí s Mariánským sloupem. Za významnou považují také otázku jeho ikonografie. Součástí knihy je rozsáhlá obrazová příloha, která obsahuje řadu doposud nepublikovaných fotografií. Autoři vycházeli vedle dostupné literatury z mnoha archivních pramenů včetně pozůstalosti prvního předsedy Společnosti pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí architekta Pavla Naumana. Knihu graficky upravil František Štorm. Předmluvu napsal Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český. Doslov napsal prorektor Univerzity Karlovy prof. Jan Royt. Publikaci lektorovali historici Petr Koura a Jaroslav Šebek.

Úryvek z předmluvy

Vážení čtenáři,
berete do rukou knihu, která vypráví příběh, ale přitom zjistíte, že jste vzali do rukou učebnici novověkých církevních dějin, které se odehrávají na panoramatu dějin našeho hlavního města, naší země, ležící ve středu Evropy, ale která je také křižovatkou velkých světových dějin. Je to příběh o setkání Boha s člověkem, s člověkem, kterého definuje kniha Božího slova: „Jako muže a ženu jej stvořil.“ Příběh o lásce a statečnosti, odvaze a věrnosti, ale je možné říci i o zaťatosti, nenávisti a závisti, ba i velkodušnosti. Zde nehovoří pouze kameny, zde hovoří i lidská srdce a chtějí vám sdělit, co je víra, jakou roli hraje v životě člověka naděje a co je opravdová láska. Láska Boha k člověku a člověka k Bohu, láska člověka k člověku, muže k ženě a ženy k muži, láska matky k dítěti a opravdová synovská vděčnost. Každý z těchto protagonistů napsal svůj příběh nejenom na stránky historie, ale spolu s mistry sochaři a kameníky je vytesal do kamene a do lidských srdcí.

Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup metropolita pražský a primas český

Mariánský sloup v souvislostech víry a ducha

Autor: Stanislav Přibyl
Nakladatelství: Karmelitánské nakladatelství

O knize

Kniha přístupnou a atraktivní formou pojednává o vzniku, stržení i obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Sloup byl postaven jako pomník k poctě Bohorodičky – na poděkování za obranu Prahy před pleněním švédských vojsk v roce 1648. Místo, kde stál a opět stojí, lze bez obav označit za duchovní střed Prahy i Evropy. Dílo českého raněbarokního sochaře Jana Jiřího Bendla považují mnozí po zásluze za umělecky hodnotnější, než jsou podobné sloupy ve Vídni a v Mnichově.
Autor nezastírá, že sloup je předmětem ostrých historických, politických a konfesních sporů, volá ovšem po vzájemném porozumění a usmíření. Když se sloup v listopadu 1918 stal terčem politováníhodného vandalského činu, nikdo netušil, že se jeho obnovy dočkáme až v létě 2020. Stržení sloupu se ale mezitím stalo mohutným impulsem pro výstavbu řady nových kostelů na různých místech Prahy (viz epilog knihy).
Autor uvádí do pozoruhodných souvislostí stavby, události i osobnosti, spjaté s Mariánským sloupem. Jeho výklad doprovázejí desítky fotografií, ukázky z dobových dokumentů, reprodukce výtvarných děl, ale i modlitby, dopisy, básně a věroučné reflexe.

O autorovi

STANISLAV PŘIBYL (* 1971), katolický kněz, redemptorista, generální sekretář České biskupské konference a pražský rodák. V letech 1999 – 2008 byl farářem na Svaté Hoře u Příbrami, mezi lety 2009 – 2016 generálním vikářem litoměřické diecéze. Od roku 2016 studuje dějiny umění na FF UK v Praze. Ve volném čase rád fotografuje a hraje na varhany.