Vše má svůj čas …

Autor: František Reichel
Nakladatelství: Flétna

O knize

Krátce po stržení Mariánského sloupu 3. listopadu 1918 se započalo se sbírkami na jeho obnovu. Iniciátorem těchto snah byl člen III. řádu sv. Františka – Dr. František Nosek.
V roce 1924 přišel biskup Antonín Podlaha s myšlenkou, že odčinit urážku Matky Boží by mohla i výstavba tolika kostelů kolem Prahy, kolik hvězd měla gloriola kolem hlavy Panny Marie. Tato vize se naplnila, výpravně pojatá kniha přináší výčet těchto sakrálních staveb včetně jejich popisu a bohatého obrazového doprovodu a všímá si i mladších katolických sakrálních staveb v Praze. Vydáno ve spolupráci se Sekulárním františkánským řádem.

Možno zakoupit online v nakladatelství Flétna:

ISBN: 978-80-88068-59-4
Pevná vazba, 210 x 210 mm, každý výtisk zabalený ve fólii, křídový papír, barevné foto, 112 stran, 295 Kč

Obrazový průvodce obnovou barokní památky

Autorka: Martina Řehořová
Nakladatel: VirgoArt

O knize

Reprezentativní obrazová publikace na křídovém papíře představí rozsáhlý výběr ze snímků fotografky Martiny Řehořové, které mapují obnovu mariánského sloupu od roku 2008 do současnosti. Autorka zaznamenala například zhotovování podstavce sloupu v italském Vitorchianu, sekání korintské hlavice v ateliéru Petra Váni v Karlíku, transport hotové architektury sloupu po Labi a Vltavě do Prahy, happening na podporu mariánského sloupu, modlitbu smíření na Staroměstském náměstí, dramatické jednání pražského magistrátu, na němž došlo k rozhodnutí o obnově památky a zejména samotnou stavbu mariánského sloupu, jejíž většina se odehrávala v době koronavirové krize. Tyto a mnohé další události jsou uvedeny do kontextu dění a zachycují nejen odhodlání a řemeslnou zručnost tvůrců, ale také všestrannou podporu, které se jim dostávalo ze strany věřících a emoce, které v části české a moravské veřejnosti stavba vyvolala. Kniha tak formou poutavé reportáže dává čtenáři nahlédnout do zákulisí dění kolem obnovy mariánského sloupu. Fotografie jsou doplněny krátkými informativními texty.

Informace k slavnosti posvěcení Mariánského sloupu 15.8.2020

V 10 hodin bude zahájena slavná bohoslužba v chrámu Matky Boží před Týnem, celebrovaná pražským arcibiskupem a českým primasem Dominikem kardinálem Dukou.

Kvůli aktuální koronavirové situaci je bohužel možné mít v chrámu pouze 500 lidí včetně kněží. Vstup do chrámu bude proto na pozvánky. Pro ostatní zájemce bude mše přenášena na dvě velkoplošné obrazovky na Staroměstské náměstí. Celou slavnost bude také vysílat TV Noe.
Svaté přijímání budou kněží podávat i podél koridorů na náměstí. Podávající na náměstí budou zvýrazněni rozevřenými deštníky s logem Arcibiskupství pražského.

Před 12 hodinou vyjde z chrámu průvod k Mariánskému sloupu, kde bude do středu architektury umístěn obraz Panny Marie Rynecké.

Celou slavnost organizuje Společnost pro obnovu Mariánského sloupu na jejímž webu se dozvíte další informace.

Těšíme se na všechny příznivce, poutníky a přátele příběhu obnovy této památky, kteří se slavnosti zúčastní.

(foto v záhlaví ćlánku: Martin Frouz)

Duchovní střed Evropy – Dějiny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí 1650-2020

Autoři: Petr Blažek a Vojtěch Pokorný
Vydává: muzeum Karlova mostu

O knize

Hlavním tématem nové knihy jsou historické události spojené se vznikem, existencí, stržením a obnovením Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Postaven byl císařem Ferdinandem III. jako poděkování Panně Marii za obranu Prahy před Švédy v roce 1648 a ukončení prvního celoevropského válečného konfliktu. Autoři nevnímají tuto barokní památku pouze jako mimořádné umělecké a urbanistické dílo Jana Jiřího Bendla, ale také jako významný kulturní symbol. Jeho prostřednictvím se dotýkají řady dalších témat, mezi něž patří dobové spory o smysl a výklad českých dějin, role barokního umění, vztah státu a církve, husitský a bělohorský mýtus či náboženské spory. Autoři rovněž osvětlují často tradované mýty, které souvisejí s Mariánským sloupem. Za významnou považují také otázku jeho ikonografie. Součástí knihy je rozsáhlá obrazová příloha, která obsahuje řadu doposud nepublikovaných fotografií. Autoři vycházeli vedle dostupné literatury z mnoha archivních pramenů včetně pozůstalosti prvního předsedy Společnosti pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí architekta Pavla Naumana. Knihu graficky upravil František Štorm. Předmluvu napsal Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český. Doslov napsal prorektor Univerzity Karlovy prof. Jan Royt. Publikaci lektorovali historici Petr Koura a Jaroslav Šebek.

Úryvek z předmluvy

Vážení čtenáři,
berete do rukou knihu, která vypráví příběh, ale přitom zjistíte, že jste vzali do rukou učebnici novověkých církevních dějin, které se odehrávají na panoramatu dějin našeho hlavního města, naší země, ležící ve středu Evropy, ale která je také křižovatkou velkých světových dějin. Je to příběh o setkání Boha s člověkem, s člověkem, kterého definuje kniha Božího slova: „Jako muže a ženu jej stvořil.“ Příběh o lásce a statečnosti, odvaze a věrnosti, ale je možné říci i o zaťatosti, nenávisti a závisti, ba i velkodušnosti. Zde nehovoří pouze kameny, zde hovoří i lidská srdce a chtějí vám sdělit, co je víra, jakou roli hraje v životě člověka naděje a co je opravdová láska. Láska Boha k člověku a člověka k Bohu, láska člověka k člověku, muže k ženě a ženy k muži, láska matky k dítěti a opravdová synovská vděčnost. Každý z těchto protagonistů napsal svůj příběh nejenom na stránky historie, ale spolu s mistry sochaři a kameníky je vytesal do kamene a do lidských srdcí.

Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup metropolita pražský a primas český

Mariánský sloup v souvislostech víry a ducha

Autor: Stanislav Přibyl
Nakladatelství: Karmelitánské nakladatelství

O knize

Kniha přístupnou a atraktivní formou pojednává o vzniku, stržení i obnově mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.
Sloup byl postaven jako pomník k poctě Bohorodičky – na poděkování za obranu Prahy před pleněním švédských vojsk v roce 1648. Místo, kde stál a opět stojí, lze bez obav označit za duchovní střed Prahy i Evropy. Dílo českého raněbarokního sochaře Jana Jiřího Bendla považují mnozí po zásluze za umělecky hodnotnější, než jsou podobné sloupy ve Vídni a v Mnichově.
Autor nezastírá, že sloup je předmětem ostrých historických, politických a konfesních sporů, volá ovšem po vzájemném porozumění a usmíření. Když se sloup v listopadu 1918 stal terčem politováníhodného vandalského činu, nikdo netušil, že se jeho obnovy dočkáme až v létě 2020. Stržení sloupu se ale mezitím stalo mohutným impulsem pro výstavbu řady nových kostelů na různých místech Prahy (viz epilog knihy).
Autor uvádí do pozoruhodných souvislostí stavby, události i osobnosti, spjaté s Mariánským sloupem. Jeho výklad doprovázejí desítky fotografií, ukázky z dobových dokumentů, reprodukce výtvarných děl, ale i modlitby, dopisy, básně a věroučné reflexe.

O autorovi

STANISLAV PŘIBYL (* 1971), katolický kněz, redemptorista, generální sekretář České biskupské konference a pražský rodák. V letech 1999 – 2008 byl farářem na Svaté Hoře u Příbrami, mezi lety 2009 – 2016 generálním vikářem litoměřické diecéze. Od roku 2016 studuje dějiny umění na FF UK v Praze. Ve volném čase rád fotografuje a hraje na varhany.