Čtvrtky na lodi

Práce na mariánském sloupu pokračují. Pod Karlovým mostem kotví v přístavišti na Alšově nábřeží (za hotelem Four Seasons, Platnéřská ulice) kamenická loď s architekturou mariánského sloupu, kde kamennosochařská huť tohoto projektu dokončuje některé kameny. Profilaci římsy a korintskou hlavici.

Můžete se přijít podívat každý čtvrtek, kdy zde budou kamenosochaři od 10 do 19 hodin.
Na 19  hodinu zveme přátele z uměleckého světa a všechny zájemce. Pořádáme přednášku, nebo promítáme film o příběhu mariánského sloupu. Přijďte se dotknout kamene, nebo jej i chvilku s námi tesat.

Můžete zde podepsat petici za obnovu mariánského sloupu.

Pokračovat ve čtení „Čtvrtky na lodi“

Noc kdy se na magistrátu nic nevyřešilo

Dlouho jsme čekali na to, kdy bude na pořadu jednání o mariánském sloupu a zastupitelé projednají petici.

Ještě před projednáváním bodu Mariánský sloup dvě třetiny zastupitelů z důvodu pozních hodin odešly a bylo zřejmé, že ke schválení navrhovaného bodu nedojde. Přesto si rozprava k tomuto tématu vyžádala více než 2 hodiny času řečnění od 03:00 do 05:20.

Bod nebyl schválen a tím nebyla projednána ani petice.

Pro nás kamenosochaře se však nic nemění. Z celého díla zbývá dokončit jen hlavici a střední římsu. Na tom budeme pracovat. O osazení díla na Staroměstské náměstí se bude dále jednat. Kámen počká, než se lidé dohodnou.

Zasedání HMP a ukončení petičního stánku

Dnes jsme měli možnost promluvit na zasedání Hlavního města Prahy.

Do programu jednání ZHMP byl následně zařazen bod, ve kterém má být projednána podaná petice Prosba za obnovení mariánského sloupu. Proběhne hlasování o revokaci negativního rozhodnutí zastupitelstva z roku 2017.

Nyní je naděje, že toto usnesení bude zrušeno, a my budeme moct v klidu pracovat dál.
A proto jako gesto dobré vůle a smíření odvezeme petiční stánek i jednotlivé kameny balustrády mariánského sloupu ze Staroměstského náměstí zpět na loď.

17:30 odstraněn petiční stánek

Pro zájemce, kteří se chtějí informovat o celém krásném příběhu obnovy Mariánského sloupu jsme k dispozici na lodi, která aktuálně zůstává v přístavišti pod Karlovým mostem.

Příběh mariánského sloupu v červnu 2019

Mariánská huť, která má se Společností pro obnovu mariánského sloupu smlouvu o provedení stavby mariánského sloupu, zahájila podle platného dokumentu „Rozhodnutí o umístění stavby“ práci na obnově mariánského sloupu 29. května 2019.
Společnost pro obnovu mariánského sloupu podala v ten den dle zákona „Oznámením o zahájení stavby“.

Stavební pozemek jsme oplotili a započali výkopové práce sejmutím dlažby. Práce však pokračovaly velice těžce a nestandardně, protože stále nebyl vydán zábor pro staveniště. Mohli jsme pracovat pouze v omezeném pozemku 7,5×7,5m stavby. Vše jsme přinesli ručně. Policie nás přinutila dlažbu znovu zakrýt.

10. června 2019 jsme pokračovali nakládáním kamenů architektury sloupu na kamiony a jejich transportem do přístaviště ve Staré Boleslavi. V 15h přijel objednaný jeřáb a kameny byly přeloženy na říční loď.
11. června 2019 večer připlula loď s kameny do Prahy a zakotvila na Alšově nábřeží.

15. června 2019 kameníci na pozemek stavby při modlitebním setkání za smíření a obnovení mariánského sloupu přinesli část kamenné balustrády, aby se kamenů lidé mohli dotknout. Policie stavební pozemek blokovala svým automobilem.

Po skončení setkání kameníci zřídili petiční stánek a snaží se vysvětlit lidem, že tuto stavbu dělají pro město Praha jako dar. Ten bude na město Praha po skončení stavby přepsán jako dar od Společnosti pro obnovu mariánského sloupu. Dar, na kterém pracovali zdarma, z materiálu, který věnovali lidé této země. Dar, který má v současné době podle odhadce hodnotu 50 milionů Kč. Přesto však jej dál chtějí stavět bez nároku na honorář.

V tomto duchu také občané podepisují petici, která se jmenuje Prosba. Její text je: Prosím, ať může být postaven mariánský sloup se sochou Panny Marie na Staroměstském náměstí v Praze.

Důležitým bodem tohoto příběhu bude zasedání zastupitelstva magistrátu ve čtvrtek 20. června v 9 hodin. Tato petice „prosba za mariánský sloup“ se zde bude projednávat. Přijďte prosím myšlenku obnovy mariánského sloupu svou přítomností podpořit.

Občané Prahy nebo vlastníci nemovitostí v Praze mají možnost na zasedání promluvit při interpelacích mezi 12.30 a 13.15. Podmínkou pro promluvu při interpelacích je odevzdání přihlášky do diskuze do 9.30 hodin. Více informací v Manuálu pro občana.

Příspěvek do diskuse – architekt Petr Kučera

Uveřejněno 17.6.2019 na Facbooku architekta Petra Kučery. S jeho svolením umisťujeme i zde na webu.

Tak se nám znovu rozhořel spor o navrácení Mariánského sloupu na Staroměstské náměstí. A znovu je to spíše o emocích než-li o čemkoliv jiném. Jelikož mě takto omezená „diskuse“ mrzí, dovolím si, snad poutavě, popsat i jiné aspekty Mariánského sloupu než jen spor o jeho symboliku. Připravil jsem si proto názornou grafiku a věřím, že vás můj pohled na věc zaujme.

Než se dostaneme k samotnému sloupu, je třeba si uvědomit jak vlastně vypadala situace, do které byl roku 1650 vsazen. Byla totiž velmi odlišná od té dnešní. Západní stranu náměstí tvořilo východní reprezentativní křídlo Staroměstské radnice a Krennův dům, zakrývající pohled na kostel sv. Mikuláše. Staroměstské náměstí mělo celkově velmi nepravidelný tvar, vycházející z přirozeného průběhu dávných obchodních cest.

Mariánský sloup byl v letech 1650-52 umístěn zhruba na východozápadní osu náměstí, spojující Staroměstskou radnici a kostel P.Marie před Týnem, hlavní staroměstský chrám. Spodní, zhruba obdélnou část náměstí, tak jasně prostorově definoval a ovládal. Takové už je urbanistické poslání solitérních vertikál v prostoru, ať už symbolizují cokoliv.
Nutno přiznat, že zde bylo jedno symbolické vyznění. Sloup vstanul přesně uprostřed mezi východním křídlem Staroměstské radnice, kde byl roku 1458 zvolen českým králem Jiří z Poděbrad, a Týnským chrámem, kde bylo pohřbeno jeho srdce a ve štítu umístěna jeho jezdecká socha se symbolickým nápisem „Pravda Boží vítězí“. Právě tato socha a srdce Jiřího z Poděbrad, spolu s husitským kalichem, byly po roce 1621, kdy byl chrám vrácen katolíkům, demonstrativně zničeny. To však nebylo v kontextu nábožensky motivované Třicetileté války nic zvláštního.

Pomník Mistra Jana Husa od Ladislava Šalouna, slavnostně odhalený 7. července 1915, nebyl postaven „Mariánskému sloupu navzdory“, ale naopak s ním rozehrál geniální urbanistickou i symbolickou hru. Vytvořil jeho prostorovou protiváhu a svým specifickým tvarem ovládl horní část Staroměstského náměstí. Byl postaven kolmo na hlavní osu Mariánského sloupu, jako by stál rozkročen mezi Staroměstskou radnicí a Týnským chrámem. A tím se dostáváme k jeho dokonale promyšlené symbolice…

Pomník Mistra Jana Husa je totiž ve skutečnosti pomníkem obou českých reformací, středověké (husitské) a novověké (Jednota bratrská). Dělítkem je právě osa Mariánského sloupu. Vpravo od ní, blíže Týnskému chrámu, centru husitské Prahy, je znázorněna skupina husitů. Vlevo, blíže Staroměstské radnici, je znázorněna skupina pobělohorských exulantů. Nejde o náhodu. Před východním křídlem radnice totiž bylo po bitvě na Bílé Hoře popraveno 27 českých pánů (21.6.1621). Mimochodem právě směrem k popravišti Panna Marie z vrcholu Mariánského sloupu shlížela. Třešničkou na dortu je pak zajímavá náhoda, že Šalounův Jan Hus je náramně podobný Janu Amosu Komenskému.

3. listopadu 1918 byl Mariánský sloup smeten vírem dějinných událostí. Detaily netřeba rozebírat, ty zde jistě budou předmětem vášnivé diskuse. Jen bych chtěl dodat, že k tomu nedošlo za jednohlasného jásotu všech. Mnozí Pražané se snažili sloup bránit. Celá akce, která měla pokračovat shazováním soch z Karlova mostu do Vltavy, vyvolala již tehdy odmítavé reakce z oficiálních míst a byla odsouzena jako vandalský čin. Nicméně, v kontextu doby, tedy vzniku Československa, nebylo myslitelné zareagovat jakkoliv jinak než tím, že byly trosky sloupu urychleně odklizeny a vše se přešlo taktním mlčení. Pomník Jana Husa tak ztratil svůj symbolický a hmotový protějšek, stejně jako urbanistický kontext. Krennův dům zanikl již na počátku 20. století, východní radniční křídlo po roce 1945. Prostor Staroměstského náměstí zůstal urbanisticky rozvrácen…