Roku 1650 postavil na staroměstském náměstí sochař J.J. Bendl mariánský sloup. Roku 1918 byl 3. Listopadu tento sloup stržen. V říjnu roku 1997 jsem podepsal se Spolkem pro obnovu Mariánského sloupu smlouvu na zhotovení nového mariánského sloupu. Tento sloup má být kopií podle dochovaných fragmentů původního sloupu J. J. Bendla. Cítím se tímto úkolem zavázán a není to jen zakázka, je to příběh. Tento příběh o znovuobnovení Mariánského sloupu se nyní stále odvíjí a já jsem do něj vtažen. Nasedl jsem na tuto loď, a doufám, že jednou doplujeme až do přístavu, který je mu určen.
Na realizaci kamenné architektury a vlastní sochy Panny Marie pracuje pět lidí: čtyři kameníci a sochař. Pracujeme každý odděleně, ale cítíme se jako jedna dílna. Pískovcové bloky pro výrobu pocházejí z lomu u Božanova ve východních Čechách. Tento materiál je z našich pískovců nejvhodnější pro nahrazení původního pískovce ze zaniklých lomů v okolí Kamenných Žehrovic. Hotové kamenné prvky se ukládají do skladu, kde budou připraveny, až vznikne vůle postavit Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze. Projekt je finančně zajišťován dary konkrétních osob Spolku pro obnovu Mariánského sloupu. Do poloviny roku 2000 bylo za tyto jednotlivé dary vyrobeno schodiště a kuželkové zábradlí.
Vím, že každá věc, které je možné si vážit, vzniká za nejednoduchých podmínek a velkého úsilí, ale doufám, že s radostí a nadšením. Tak vznikají příběhy a ty se vyprávějí. Na lodičku našeho příběhu nasedá stále více lidí, kteří jsou jeho částí. Zdá se mi, že už není jen náš a bude krásné, když bude zajímavý i pro další, kdo žijí v této zemi, možná i pro někoho, ve staré Evropě, snad osloví i ty, které potkáme na cestě ve světě a budeme jim příběh vyprávět. Tato myšlenka jde převést i do kamenné řeči.
Mariánský sloup vytesat tak, že ta část, která vyrůstá ze země ( schodiště, kamenné kuželkové zábradlí, sokly andělů a střední sokly s římsami) by byla zhotovena z českého pískovce, střední díl soklu, který navazuje z pískovce evropského a vlastní sloup, který nese sochu Panny Marie z pískovce, který bude dovezen z jiného kontinentu.
Tyto nápady jsme se snažili domyslet a najít pískovce, které by svou strukturou, barevností, tvrdostí a mrazuvzdorností vyhovovaly umístění v našich klimatických podmínkách. Bylo také nutné najít materiály, které by tvořily jeden celek podobných vlastností a přesto naznačovaly jemně tuto myšlenku. První úvaha byla použít pro sloup pískovec pocházející z Afriky. Po prozkoumání vzorků se ale zjistilo, že by neodpovídal svou strukturou ani složením. Po dlouhém hledání se nám podařilo najít kontakt na pískovcové lomy v Austrálii, kde se těží kámen podobné barevnosti a hrubosti, jako je český božanovský pískovec. V lomu bylo nalezeno i místo, kde by se nezvykle velký blok mohl vylomit. K našemu zklamání však po důkladném testu vzorků kamene bylo zjištěno, že složení tohoto materiálu by nezaručovalo dostatečnou odolnost proti mrazu v našich podmínkách. Nastalo nové kolo hledání a shodou mnoha náhod jsme do třetice objevili spojení na lom v Indii, kde by mohl být tak velký blok vylomen. Rozbor vzorků ve státní zkušebně potvrdil velmi dobrou kvalitu kamene, splňující všechny požadované normy pro použití v našem stavebnictví.
Někdy se zdá, že již je člověk na konci svého vysněného příběhu a začíná balit plachty. Vždy jsem v té chvíli potkal někoho, kdo mi dal nový směr a další nápad, nebo řešení. Potkal jsem bezpočet takových lidí a tak díky těm všem Vám nyní předkládám tento projekt cesty, jež je společným vyjádřením myšlenek o příběhu, se kterým snad doplujeme na rozhraní dvou tisíciletí ze světa do Evropy a domů do Čech až na Staroměstské náměstí.
24. února 2001 se vypraví pět kameníků do Indie, do oblasti Jaipur. V lomu vylomí spolu s indickými kameníky blok pískovce 6m dlouhý a vážící 16 tun pro budoucí mariánský sloup. Na místě tento kámen nahrubo otesá a připraví pro transport do přístavu. V průběhu března 2001 se kámen před začátkem monzunových dešťů dopraví do přístavu Nava Ševa v Indii. Zde se naloží na loď a během dubna popluje do Evropy. Na počátku léta se vydá na cestu z Prahy říční loď Tajemství, která je divadelní lodí Divadla bratří Formanů. V Hamburku naloží na svou palubu kámen, přivezený z Indie. Zároveň na palubu nastoupí 15 členů divadla a 5 kameníků, kteří si zde udělají na polovině lodi kamenosochařskou dílnu . Loď má v plánu během měsíců července a srpna plout pomalu zpět do Čech a v jednotlivých městech představí svou pohádkovou férii Nachové plachty. Za tuto dobu je možné kámen na lodi opracovat do definitivního tvaru a při příjezdu do Prahy v září 2001 by byl vyložen hotový, 586 cm. dlouhý pískovcový sloup, určený pro Staroměstské náměstí.
