Na začátku jsem tušil, že práce na kamenném sloupu se sochou Panny Marie není jen zakázka. Matně se předemnou rýsovala cesta, která vede ke vzniku Mariánského sloupu uprostřed Prahy. Přesvědčil jsem svoje kamarády kameníky, abychom zkusili udělat pár kroků. Po dvou letech jsem z úžasem zjistil, že jsme uprostřed příběhu.
Na výrobě kamenných dílů mariánského sloupu pracujeme od roku 1997. Největší prvek této architektury je vlastní 6 metrů dlouhý sloup. 24. února tohoto roku jsme po dlouhých přípravách odjeli do Indie pro blok kamene na tento sloup. Lomy na indický pískovec leží 250 km od Delhi. Kámen se v těchto lomech těží ručně. V Indii lidé jinak myslí, jedí jiné jídlo, čas práce a života běží jinak. My však měli pouze tři týdny na vylomení bloku. Kámen se lámal na několika místech najednou. Přes všechny organizační a technické překážky byl blok vylomen čtyři dny před naším odletem zpět domů.
Těchto pár kroků v tomto příběhu bylo pro mne velký kus života.
V březnu putoval kámen po železnici do přístavu v Bombaji a počátkem dubna byl naložen na loď plující do Evropy. V průběhu těchto dvou měsíců jsem se společně s Petrem a Matějem Formanem snažil zajistit finanční prostředky pro plavbu lodi jménem Tajemství z Hamburku do Prahy. Náš sen bylo osekat kámen přímo na palubě lodi. 8. května připlula loď z Indie s kamenem do Hamburku. Loď Tajemství však byla v Praze.
V příbězích není jen cesta a dobrodružství. Je tam také mnoho situací, které něco říkají. Poznal jsem, že skutečnost se od počátečních snů odlišuje. Na druhé straně má příběh svůj smysl, svůj dobrý konec a já mu věřím. Překážky, které se nám postavily při realizaci našich snů do cesty, nám vlastně vždycky pomohly.
Kámen byl přivezen do Hamburku v kontejneru a bylo třeba jej do čtyř dnů vyložit a kontejner vrátit. Rozhodnul jsem se dovézt kámen do Čech po železnici. Vykládku z lodi, dopravu do Čech a vyřízení formalit nám zajistila firma České přístavy. Zároveň nám nabídnuli místo ve svém přístavu v Mělníku, pro práci na výrobě sloupu. 8. Května doputoval kámen do přístavu v Mělníku. V jednu hodinu odpoledne jsme vyložili z kontejneru krásný osmnácti tunový blok. V pondělí 21. května jsme došli v příběhu kamene na místo, o kterém jsme dlouhou dobu pouze povídali, mohli jsme konečně poprvé vzít do ruky dláta a kamenické paličky a začít tesat sloup.
Žili jsme v přístavu u kamenného bloku měsíc. Mohli jsme tu procovat a vedle kamene jíst a spát. Potkali jsme v našem příběhu, tak jako již několikrát předtím, na chvilku to, co jsme již dávno nazvali kamennosochařskou hutí.
30. června připlula do Mělníka loď Tajemství, když se vracela ze své cesty do Litoměřic. Naložila na svou palubu sloup, který je určený pro Staroměstské náměstí a vyplula. Jsem rád, že se příběhy navzájem setkávají a mohou si vyprávět o tom, co na svých cestách poznali ti, kdo po nich jdou. Mariánský sloup, na kterém pracujeme je kamenná stavba, 15 metrů vysoká. Sloup, který jsme vytesali z indického pískovce je její částí. Některé prvky – schodiště, kuželkové zábradlí a rohové sloupky, jsou již vyrobeny. Na soše Panny Marie pracuji.
Jsem rád, že se příběhy navzájem setkávají a mohou si vyprávět o tom, co na svých cestách poznali ti, kdo po nich jdou.
Mariánský sloup, na kterém pracujeme je kamenná stavba, 15 metrů vysoká. Sloup, který jsme vytesali z indického pískovce je její částí. Některé prvky – schodiště, kuželkové zábradlí a rohové sloupky, jsou již vyrobeny. Na soše Panny Marie pracuji.
Petr Váňa, akademický sochař