Archiv autora: fabian

Anděl smíření

Vážení přátelé,
nikdo z těch, kteří usilují o obnovu mariánského sloupu, netouží po tom, aby se obnova této krásné sochařské památky stala pro někoho konfrontací, ale všichni usilují o smíření. Symbolem smíření fakticky mariánský sloup nyní opravdu je. Já jako sochař, který na něm pracuji, to takto vnímám, vidím a myslím.

Celý příspěvek

Mariánský sloup 2015

Cítíme se jako malá, sochařsko-kamenická huť. To, co nás spojuje, je práce na mariánském sloupu pro Staroměstské náměstí v Praze. Kamenném sloupu se sochou Panny Marie, který byl a je první barokní sochou v Čechách. Sochou, která má krásnou kompozici a stala se inspirací a klíčem k pochopení českého barokního sochařství.

Celý příspěvek

Práce pokračují

Včera byla zvláštní schůzka o Mariánském sloupu, krásná, zlomová. Pořádala ji Společnost pro obnovu Mariánského sloupu společně s magistrátem města Prahy. Pro toto město pracuje mnoho lidí, aby mohli věnovat kámen na obnovu Mariánského sloupu. Mnoho lidí nyní jedná s úřady, aby se podařilo sehnat potřebná povolení.

Celý příspěvek

Základní kameny věnované českými městy

Vážená paní starostko, pane starosto, lidé žijící v krásném městě,
uprostřed Vašeho města je socha. Sloup se sochou Panny Marie, barokní památka. Tato socha byla postavena podle stejné vize, jako její předloha první toho druhu v Čechách – podle Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Tuto sochu zpodobnil r. 1648 sochař J.J. Bendl a sloup byl postaven jako poděkování, že se lidé zde žijící zachránili před pohromou. Konkrétně před dobytím města švédským vojskem.

Možná, že každé město má svá nebezpečenství, možná, že některá také pocítí dík za záchranu před morem, válkou, požáry… Na mnoha náměstích tak vznikají sochy, také jako symboly poděkování.

U pražského sloupu se však stala v minulosti osudová mýlka. Někdo do něj vnesl jiný, politický, kontext. Zfanatizoval dav a tento dav docela normálně krásnou sochu, první barokní sochu v Čechách, strhnul a rozbil. Bylo to v roce 1918, 3. listopadu. Když socha dopadla na dlažbu, v tu chvíli si lidé stojící kolem uvědomili, že se stala chyba. Vznikla lítost a s tím také snaha sochu obnovit. Tato snaha trvala 96 let. Vznikla Společnost pro obnovu Mariánského sloupu. Díky této společnosti je nyní architektura sloupu i socha znovu vytesána z kamene. Tento rok, se po dlouhé době dospělo i k bodu, který je nadějí v celém příběhu obnovení sloupu. Je vůle pražského primátora Bohuslava Svobody postavit připravený sloup na původní místo. Sloup je vytesán z darů, z nezištné práce členů společnosti, rukama sochařů a kameníků, kteří se vzdali honoráře. Zbývá již jen zhotovit 24 základních bloků kamene a stavba může být sesazena.

Smysl tohoto dopisu je prosba. Prosba Vám, prosba lidem, kteří ve Vašem městě žijí. Ve městě, jehož středem je také Mariánský sloup, postavený jako poděkování. Prosba o symbolický dar. Dar, věnovaný jakoby zpět na začátek mariánských sloupů v naší zemi. Prosba o podporu myšlenky obnovení zničené krásné sochy. Prosba o věnování jednoho základního kamene. Tento kámen má velikost 60 x 60 x 105 cm, váží 1t a je z božanovského pískovce. Bude vylomen v lomu a připraven v Teplicích nad Metují pro odvoz na Staroměstské náměstí společně
s ostatními. Cena tohoto kamene je 28 000 Kč.

Jména měst, která věnují kameny, budou vytesané do dlažby v prostoru mezi balustrádou a základovými bloky, spolu se jmény ostatních dárců. Stavba sloupu by měla začít v srpnu roku 2014.

Srdečně Vás touto prosbou zveme do příběhu obnovy Mariánského sloupu v Praze.

Za Společnost pro obnovu mariánského sloupu její předseda: Václav Dajbych
Za mariánskou huť pracující na vytesání sloupu: sochař Petr Váňa

planek k dopisu

 

architektura Mariánského sloupu

 

Dopis českým městům ke stažení

26. března 2013

Naděje je takový trvalý hřejivý pocit, který člověk pociťuje. Někdy sám, někdy s mnoha ostatními lidmi dohromady, vždycky je to však s radostí, úsměvem. Proč ? To nevím, pravděpodobně proto, že to není naše zásluha, není to naše chtění, které nás žene za splněním utkvělé myšlenky. Je to spíše proud času, do kterého vstupujeme, nevíme přesně jakou krajinou protéká a jaké příběhy přináší. A radost prýští z pocitu, že vše prožité mělo velký smysl.

Patnáct let. Je to málo, nebo mnoho ? Je to nepodstatné. Naděje je jako zdraví, každý je rád, že trvá a neměří jej na roky. Patnáct let je ale délka času kterou si rád zapamatuji. Je to čas, který jsme pracovali na Mariánském sloupu a nevěděli jsme, jestli bude možné jej někdy postavit na původní místo. Jestli jej uvidíme jako stavbu. Celou. Osazené všechny kameny i se sochou Panny Marie uprostřed Staroměstského náměstí v Praze. A nyní rada města schválila, že můžeme začít stavět. Ne hned, je nutné udělat archeologický průzkum, zpevnění původních základů, orazítkovat všechny části povolení. Ale pak ano. Ten příslib tu je. Je to krásné. A chuť do osekávání pískovcových bloků je nyní ještě větší. Zbývá dokončit korintskou hlavici sloupu, osekat základní kameny, které právě nyní věnují česká města. Také osekat a sesadit římsy a sokly pod sochami andělů. Ty kameny, které věnovaly české rytířské řády v roce 2011. Nelze vyjmenovat všechny, kteří se dotkli příběhu Mariánského sloupu. Lze napsat, že díky těm všem trvá. Za nás kameníky děláme všechno, aby příští rok v květnu jsme mohli sloup Panny Marie na svém místě osadit. Z naděje, z takového hřejivého pocitu, že je :-)

Kam jde cesta kamene Mariánského sloupu v roce 2010?

Poprvé jsme mohli tímto způsobem pracovat společně v roce 2001. Bylo to v mělnickém přístavu, kam po strastiplné cestě doputoval z Indie šestimetrový blok na dřík sloupu. Pracovali jsme zadarmo, jen z Naděje, že bude pochopeno, že toto není pro nás zakázka, ale krásný příběh, do kterého jsme vstoupili. Mnoho lidí pracovalo před námi, my jen navazujeme. Z vlastních sil by jsme toho nebyli schopni, měl jsem intenzivní prožitek podpory, možná více, byli jsme drženi.  Jeden z nejkrásnějších momentů mého života. O pár let později jsme podobný zázračný čas prožili v italském Vitorchianu a opět s kamenem pro Mariánský sloup. Mnoho lidí překročilo svůj stín a udělali to co bylo třeba, aby se příběh kamene posunul.

Nyní je rok 2010 a chystáme se společně jako členové Huti mariánského sloupu, pokud toto společenství kameníků a sochařů mohu takto nazvat, znovu vstoupit do podobné řeky. Chceme stejným způsobem otesat kámen, který bude jednou středem sloupu. Jde o sanktuář, prostor, který ukrývá uprostřed stavby, obraz Panny Marie Rynecké. Materiál je žlutá mrákotínská žula. Kámen, jeho zformátování i doprava je dar několika lidí. Nyní od 24. do 28. května jej opracujeme na pozemku mezi Karlíkem a Dobřichovicemi. Koho, tak jako nás, táhne srdce pracovat jen tak z Naděje, ten ať příjde. Je srdečně zván.

sochař Petr Váňa 18. května 2010

Prosba za postavení Mariánského sloupu

Moji milí !

Posílám zprávu o stavu podpisových listů Prosby za znovuobnovení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí.

Ke dni 18.12. 2009 jsme získali 8012 podpisů. Stejně tolik je jich na internetu. Akce stále pokračuje a podpisy přicházejí dál. Neprší, ale kape. Přikládám seznam zemí, jejichž občané o nás ví a Prosbu podepsali. Je to úžasné a bude se Vám to líbit. Proto Vás prosím, pokračujte, podepisujte a modlete se. Všem Vám děkuji za všechno.

Zdenka Havlíková

Prosba ke stažení

Země, ze kterých přišly podpisy:
Austrálie, USA, Brazílie, Belgie, Dominikánská republika, Columbie, Ecvádor, Holandsko, Francie, Dánsko, Itálie (nejvíce), Korea, Maďarsko, Mexico, Norsko, Polsko, Portugalsko, Německo, Rumunsko, Španělsko, Švédsko, Turecko, Tunis, Rusko, Ukrajina, Skotsko, Kanada, Slovensko, Bulharsko, Gruzie.